Mladí Češi téměř vůbec nejsou ateisté, na rozdíl od obecně opakovaných názorů. Po Bohu touží – ale bez církví, kterým nevěří. Chození do kostela je zvyk, povinnost a přežitek. Dají přednost duchovnímu životu bez vnějších morálních pravidel, tedy bez lidských autorit. Náboženství podle nich nepřináší štěstí ani svobodu. I takto se dají interpretovat výsledky průzkumu mínění středoškolské mládeže, který v květnu 2011 zadala Křesťanská akademie mladých, o.s., společnosti FOCUS Agency, s.r.o. Výzkum proběhl pod záštitou ministra školství Josefa Dobeše a zúčastnilo se jej na 7.000 studentů na cca 150 středních školách. Tato sonda se soustředila na obsahy náboženské víry, postoje k církvi, hledání smyslu života, důležitost pocitu štěstí a svobody, důležitost vědomí, že je mladý člověk přijímán a otázky svědomí.

(Text průzkumu v PDF )

Mladí Češi téměř vůbec nejsou ateisté

Výsledky šetření ukazují, že víra v nemateriální svět i zájem o duchovní záležitosti jsou mezi českou mládeží rozšířené, i když křesťanská víra je v menšině. Tento výsledek sám o sobě naznačuje, že čeští studenti nejsou sekularizovaní ateisté, ale zdají se být poměrně otevření možnosti existence nemateriálních a duchovním fenoménů.

• 60% dotazovaných uvedlo, že věří, že existuje něco víc než jen viditelný materiální svět). Víra v nemateriální svět je přitom častější mezi dívkami (63%)
• 56% lze označit za hledající (věří v Boha a zajímají se o něj, nebo alespoň věří v něco nad námi).
• Specifickou skupinu představují mladí lidé, kteří věří v existenci Boha, ale uvádí, že je Bůh nezajímá. Nejčastěji se jedná o chlapce a děvčata z křesťanských rodin, kteří se formálně hlásí k nějakému náboženskému vyznání.

Naprostá většina mladých středoškoláků hledá duchovní svět

Přibližně tři čtvrtiny studentů lze zařadit mezi „spirituální jedince“ se zájmem o duchovní a spirituální otázky či neodmítající možnost nemateriálních jevů, jejich postoje však nelze označit jako křesťanskou víru (76%), pouze 17% lze označit za „ateisty“ a 7% za „věřící křesťany“. Většina „věřících křesťanů“ pochází z rodin, kde se alespoň jeden rodič hlásí k náboženskému vyznání. Křesťanství je v menšině, přesto je nejrozšířenějším typem víry. Rozhodující je i vliv pop kultury. „Spirituální“ jedinci jako největší skupina převažují na všech typech škol, relativně největší podíl pak představují na středních odborných školách s maturitou. „Věřící křesťany“ pak lze nejčastěji nalézt na gymnáziích. Zároveň platí, že dvě pětiny „věřících křesťanů“ chodí na gymnázia.

Církev je nedůvěryhodná sociální instituce, chození do kostela zvyk, povinnost a přežitek. Mladí své otázky na víru nehledají v církvi.

Církve jsou považovány za nedůvěryhodné. Negativní pohled na církve je daný především neochotou se podřizovat vnějším morálním pravidlům. Mladí Češi by dali přednost duchovnímu životu bez vnějších morálních pravidel, tedy bez lidských autorit. Výzkumy religiozity sledující postoje dospělé populace v České republice naznačují, že Češi považují církve na jedny z nejméně důvěryhodných sociálních institucí.

Církevní příslušnost mezi českou mládeží je nízká. Pouze 25% dotazovaných uvedlo církevní příslušnost nebo nějaké náboženské vyznání, 13% dotazovaných se označilo za římské katolíky a 5% se přihlásilo k jiné církvi.

5% dotazovaných se přihlásilo k nekřesťanskému vyznání, mezi kterými se nejčastěji objevoval „jedismus“ a Buddhismus.

Jen málo mladých Čechů spojuje chození do kostela se „společenstvím věřících“. Platí to i o těch, které jsme zařadili do kategorie „věřící křesťané“. Mezi nejčastěji udávané důvody návštěvy kostela patřila snaha přiblížit se Bohu a dosáhnout spásy, v těsném závěsu pak následovala náboženská povinnost a zvyk. Naopak možnost, že církev či kostel jsou místem setkávání se s dalšími lidmi, jako důvod k návštěvě kostela považuje jeden dotazovaný ze čtrnácti.

Přibližně třetina respondentů projevila zájem Bibli číst nebo se s ní seznámit.

Pouze méně než 3% dotazovaných chlapců a dívek uvedla, že je Bible nedílnou součástí jejich života a často si v ní čtou. Naopak téměř polovina z nich Bibli nikdy nečetla a nemá to ani v plánu. Podíl těch, kdo Bibli nikdy nečetl a nemá to ani v zájmu, je vyšší mezi chlapci než mezi dívkami. Tento rozdíl je však daný především tím, že se už vyšší podíl dívek s Biblí setkalo. V případě obou pohlaví platí, že ze studentů, kteří někdy přečetli části Bible, polovinu nijak nezaujala.

Církevní školy prokázaly vynikající studijní výsledky

Nezajímavé není ani umístění církevních škol v Praze na prvních příčkách výsledků maturit v roce 2011. V první desítce gymnázií se umístili tři církevní školy. Výsledek poukazuje buď na lepší kvalitu vyučujících anebo na lepší prostředí, které křesťansky orientovaná škola a rodina poskytuje.

Představitelé církví otevřeně reagují na změny v komunikaci

Představitelé jednotlivých denominací se dne 17.9.2011 setkali v Praze nad výsledky tohoto průzkumu. Shodli se na tom, že se církvi dlouhodobě nedaří změnit mediální obraz a nedaří se jí na plno komunikovat biblické poselství. To například církev nevidí jako instituci, ale klade důraz na vztahy a na komunitu.